Poslední sobotu v červnu pořádal Spolek neslyšících v hale Lokomotiva sportovní klání pro děti. Smyslem bylo projít všechna stanoviště a nasbírat tak razítka pro získání odměny. A protože mají děti málokdy možnost zalézt si na stěně, dohodli se pořadatelé s námi, že dětem a případně i dospělým umožníme zkusit si zalézt pod odborným dohledem a připravit tak pro ně jedno stanoviště navíc. Ačkoliv se děti na stěnu doslova a do písmene vrhly, bylo zřejmé, že někteří z nich přeci jen měly trošku strach. Vybaveni lezeckými potřebami a zkušeným jističem si párkrát zkusili spadnout do sedáku, čímž zjistili, že lezení je naprosto bezpečný sport a veškeré obavy byly rázem tu tam. Nejenom, že někteří z nich se rádi vraceli a zvyšovali obtížnost cest, některé to dokonce natolik chytlo, že se zajímali o dětský kroužek, který se na stěně pořádá. A protože to byla jedinečná příležitost nejenom pro děti, tak i dospělí si zkusili zalézt nějaké ty cesty. Ačkoliv někteří z nich měli dokonce větší strach než děti, přiznejme si, většina dětí prostě není vybavena pudem sebezáchovy, nakonec i oni překonali nejenom sami sebe, ale dokonce se i odvážili na obtížnější cesty s převisem, které taktéž zdolali!
Věříme, že nejenom Spolek pro neslyšící, ale i lezci, kteří přišli na výpomoc, si sobotní odpoledne na stěně opravdu užili. Hlavním smyslem ovšem nebylo jen připravit pro děti jedno „adrenalinové“ stanoviště, ale především ukázat, že lezení není jen sport pro vyvolené, a že není vůbec nebezpečný, jak si většina lidí myslí, ale že je to sport jako každý jiný. A jak se sami přesvědčili, je to koníček vhodný i pro lidi se sluchovou vadou, protože ačkoliv nikdo z lezců neuměl znakovou řeč a někteří neuměli odezírat ze rtů, vždycky jsme se mezi sebou dohodli, vše názorně ukázali a to tak, aby vše bylo bezpečné a oni se vraceli jen se samými pozitivními zážitky. Věříme, že jsme některé namotivovali tak, že se zase brzy na stěně uvidíme a už se na ně moc těšíme ☺
