Měl jsem několik žádostí o přiblížení míst z našeho rakouského výletu, tak tady je pár slov.
Ve dnech 19.-26.07. se uskutečnil výlet s lezeckou tématikou do Rakouska. Účastníky této roztomilé akce byli Jožo, Klára, Saša, Honza, Kristýna, Lucifer.
První zastávkou, nakonec neplánovaně zastávkou na čtyři dny, byla oblast Grazer Bergland. Ta se nachází severně od města Graz, z jihu je ohraničená Východoštýrskou pahorkatinou (Oststeirische Hügelland), ze severu údolím Breitenauer Tal. V oblasti se nachází hromada turistických atrakcí jako kopce (nejvyšší Hochlantsch 1720m), soutěsky, krápníkové jeskyně a kdovíco ještě. Co ale bylo podstatné pro nás, asi patnáct popsaných lezeckých oblastí, které poskytují prostor pro široké spektrum vertikálních kratochvílí. Jedno i vícedélkové lezení různého charakteru většinou s novým, sportovně nasypaným jištěním.
Den 1
První popolézání patří místu zvanému Breite Wand. Široká stěna zasazená do vysluněné zarostlé krajiny nabízí vícedélkové lezení převážně po vyhřátých plotnách.
Klára a Jožo:
„Na Breitewandu jsme nastupili do cesty Michelangelo (5+). Cesta si vybírá převísky, plotny, a spáry, které nestihla bujná vegetace uplně zakrýt. Cesta je vhodná na rozlez ve vícedýlkach a pro lezce trpící zachvaty paniky z otevřeného prostoru.“
Lucifer:
„Cesta Alle Neune 6-, 9 délek. Délky často oddělené porostlými balkónky s příjemným stínem, občas mezi štandy přeběh trávou mezi stromky, některé štandy označené kamzíkem, pár délek společných s některou z cest vedle. Mezi typickým plotnovitým lezením člověk občas narazí i na kus koutku, kus kolmého lezení, převislého popolezu a tak podobně. Všude dobrá skála s dobrým jištěním. Celkově taková milá cesta.“
Den 2
Co by kamenem dohodil od Breite Wand se nachází Rote Wand. Sem naše kroky míří druhého dne. Charakter skály a lezení je vesměs pro obě oblasti stejný, tady navíc s přídavkem zběsile agresivních mravenců v cestičkách kolem skal.
Klára a Jožo:
„Cesta Serengeti (6), 8 délek – krásná cesta se soustavným lezením v plotnách v obtížnosti 5 a 6, dobře odjištěná, snadná orientace. Platí to co v předchozí cestě, s tím rozdílem, že kvůli této cestě se sem oplatí jet.“
Den 3
Razíme na jednodélkové lezení v Klettergärten Badlwand nedaleko našeho kempu. Badlwand je znovuotevřená lezecká oblast hned vedle silnice mezi Peggau a Frohnleiten. Skála tady je bývalý lom nad zchátralou historickou galerií nebo co. Cesty v délkách 10 až 30 metrů, obtížnosti začínající od 6 UIAA.
„Lezení v kolmé skále spíš nohama, pozitivní chyty se dají očekávat jen dvouprstové dírky na konci stop vrtů z těžby. I tak je tady kvalitní neuklouzaná skála nabízející hezké sportovní lezení (asi dost záleží na vkusu).“
Den 4
Opět jednodélkové lezení, tentokrát Klettergärten Weinzödl u města Andritz. Takové skalky pro místní lezce. Různé délky, různé klasy, různé typy lezení…vyhnal nás předpovídaný déšť, takže jsme tady toho moc nestihli.
Den 5
Dnes odjíždí „Adventure team“, takže pokračujeme v užším složení čítajícím účastníky Jožo, Klára, Kristýna, Lucifer. Míříme ke kopcovitějším místům, takže se vydáváme směr Salzburg k Dachsteingebirge.
Cestou ještě zastávka pro lezení tohoto dne, kterou je Klettergärten Pürgg. Bohužel přijíždíme na místo, vybalíme věci, zvedá se vítr, obloha mizí, všude černé mraky, zabalíme věci a spouští se déšť. Naštěstí o co intenzivnější, o to kratší, takže po chvíli zkoušíme i nějaký ten pohyb na skále.
„Oblast nemůžu moc popisovat a hodnotit, protože po pár cestách čas nakynul k odjezdu za hledáním noclehu toho dne. Z trošky co jsem měl možnost okusit to bylo několik cest na pěkné plotně z kvalitního neuklouzaného vápna, na které by si milovníci rajbasů jistě našli cesty, ve kterých by si s radostí zatancovali.“
Den 6
A tentokrát už opravdu kopce. Předpokládám, že Dachsteingebirge není třeba moc popisovat. Dnešním cílem bylo jednodélkové lezení v Klettergärten Südliches Mosermanndl. Zhruba za třičtvrtě hodiny směr Hofpürglhütte se od auta (Oberhofalm) dostáváme pod skály. Fajn skála, fajn cesty, fajn jištění, fajn okolí a v neposlední řadě fajn chata hned za rohem. Chata Hofpürglhütte se nám také s cenou 9 euro (5 pro děti do pětadvaceti let) za noc pro členy Alpenverein a voňavým apfelstrudelem stává domovem pro další dvě noci.
Den 7
Ráno startujem z chaty ke kopci Eisgrubenturm (2103 m.n.m.). To je výrazná věž s několika cestami délky kolem 150m, přístup z chaty asi třičtvrtě hodiny až hodina. Tady je na pořadu dne cesta Eine Fahrt nach Emmental, 6-, 150m. Pěkná kratší cesta, dobře odjištěná borháky, lezení v plotnách a spárách.
Klára a Jožo:
„Eine farht nach Emental na Eisgrubenturm. Parádní cesta na věžičku Eisgrubenturm v pevném šutru v 5 – 6 lezení a s nádhernými výhledy na stěnu Däumling naproti. Lahůdka. Škoda že tak krátká. Vhodná pro lezce kteří rádi chodí s plnou polní po horách, aby si mohli vylézt čtyři délky. Na druhou stranu, také slanění a sestup rozlámananou šluchtou poskytuje jistý druh lezeckého zážitku a trvalo nám dýl než samotný výstup (2 hodiny).“
Den 8
Další ráno, stejná chata, stejné individua, ale už jiný kopec a jiná cesta v hlavě. Dnes je to Hochkesselkopf (2453 m.n.m.) a Südwestverschneidung 5+. Tentokrát přístup už dá trochu zabrat a suťovisko ujíždějící pod nohama ke konci už občas sere. Ale 442 metrů dlouhá cesta čítající třináct délek s vrcholovým rozhledem, na který se člověk vždycky těší, za to určitě stála.
Po pár hodinách mašírování dolů směr Oberhofalm jsme u auta, přebalujeme ho a po vzoru hesla Nad Dachsteinem táhnou mraky, seber se a táhni taky se začínajícím deštěm odjíždíme domů.
Klára a Jožo:
„Südwestverschneidung 5+ pěkná cesta s relativně soustavným plotnovým lezením, přestože by to člověk v 4kové obtížnosti ani neočekával. Na svou klasu to řadím mezi hodně vydařené lehké cesty. K tomu ještě bonus, že je celá nově odjištěná. Semtam je ale menší přeběh přes lokroviště, odkud je obtížné neshodit kamen, proto bych nelezla s více dvojkami nad sebou. Čím výš, tím líp, nejlepší je poslední délka, ale víc prozrazovat nebudeme. Platí info z průvodce: „man muss den 4ten Grad beherrschen, um Spass zu haben“ čiže musíte zvládat čtverky na pohodu, aby jste si to užili. Ale pozor! Neplatí zde přímá úměra čím vyšší čísla lezu, tím snadněji zvládnu čtyřku, nýbrž NAOPAK. Čím vyšší čísla lezu, tím těžší linii v zaprášených plotnách hledám. Takže před cestou pěkně oprašte svoje čtverkové pohyby, aby jste si to nedělali težší než to je 🙂 a „měli špás“.“
A osmidenní pohádky je konec.
Díky Kláře a Jožovi za komentáře k cestám.
Lucifer