Jožka, Iveta, Janča a já jsme se vydali na dalekou cestu do Francie na nějaký to pořádný lezení. Po patnácti hodinách v autě jsme konečně objevili ten legendární převis, pod kterým máme spát (převis byl, ale jeho velikost jsme si představovali jinak, i když byl opravdu velký). Počasí nám vyšlo parádně – jen jednu noc nás překvapila bouřka, tak jsme se z odpočívadla přesunuli pod převis. Nejtěžší přelezená cesta byla 7a a má ji na triku po zkoušení a bez sednutí Iveta.